balada o Choceňském jogurtu

Princ na koni jel,
princeznu v dáli zřel.
Inu, buď tuto ženu,
nebo ať bídně zhynu!
vykřikl princ mocně
a rozjel se do Chocně.

Nabral ovocných jogurtů plato,
smyl ze sebe všechno bláto.
Na námluvy zvesela vyrazil,
pár stromů cestou porazil,
aby zůstal ve skvělé formě
a přizpůsobil se princí normě.
Však princezna si na nich zakládá
a né každému hnedká dá...
svou ruku a nastaví líc,
i když princ by hned chtěl víc.

Princ seskočí z koně a pokleká,
princezna se zalkne a poleká,
neb princ na jogurt zapomněl
a jogurt, prevít, vyšuměl
v tu nejhorší možnou chvíli
všichni jsou hned celí bílí.

Princezna s příchutí broskvovou
padá na podlahu kovovou,
kdežto princ ochucen malinou
začíná myslet na jinou,
vždyť broskvovou nesnáší,
naskočí na koně a peláší.

Nebýt jeho křiku do noci
bylo by mu ještě pomoci,
ale chtěl tuhle nebo zhynout,
tak sedí a nemůže se hnout.
Kůň shodí ho do blízkého potoka,
a hned na louce s kobylkou toká.

Jedno poučení, děti, vězte
jogurty choceňské s chutí jezte!
Jdete-li ale k dívce své snové
vemte raději máslo pomazánkové.